Pátek třináctého nejlépe začít tím, že den předem do sebe necháte Panem Dokonalým nalít rumem. To je základ.
V pátek přijít po týdnu a půl do kanclu do naprostého chaosu a s jednou fungující mozkovou buňkou se celý den pokoušet dát to dohromady. Buňku zásadně oslovuju "Karle". Z posledních sil jsem poštěkala šéfa a další kolegy v práci za to jak mi zpříjemňovali dovolenou neustálými telefonáty a prosbami a úkoly.
Pak Karel dostal skvělý nápad. Co takhle jít do kavárny na dobré kafe a trochu si odpočinout. Avšak nebylo s kým. Všichni jsou u vody nebo chtějí jít v pátek na pivo. Inu na Twitteru se vždycky někdo najde a @kubakubula dokonce vymyslel i místo a tak Karla zachránil před naprostým přepracováním. A Café Colore je moc fajn kavárna. I jsem si vzpomněla, že jsem celý den nic nejedla a tak jsem si vybrala naprosto luxusní panini. Kubův pokus do mě dostat alespoň sklenici vína vyšel, ale víc bych po včerejší rumové smršti zkrátka nezvládla. A Karel taky není nesmrtelný!
Po příjemném posezení, kdy se i nějaké ostatní moje neurony daly trochu dokupy, jsme objevili nový zdroj dobrého jídla hned vedle mekáče ve Vodičkovce. Ten se bude muset v nejbližší době prověřit.
Nu a pak už nezbylo než jít si nakoupit nějakou tu obživu. Sice jsem měla v plánu nakoupit brokolici, smetanu a sýry a donesla jsem domů cuketu, bílé jogurty a pesto, ale s tím se určitě taky něco vymyslí. Ještě pár drobností pro radost, včetně voňavého exotického sprchového oleje a nové rtěnky a byl večer téměř dokonalý. Ale to by mě nesmělo začít něco děsně svědět na zádech! A co s tím, když je člověk doma sám! Provedla jsem sérií prostocviků a to svědivé místo ztrestala, ale taky jsme třeba nemuseli rozpustit sedánek tak brzo, že jo.
No ale večer si kazit nenechám a tak jsem si uvařila pořádný šálek darjeelingu a pustila Nejistou sezónu.
Pelíšek upelešen a je na čase dospat včerejšek.
Žádné komentáře:
Okomentovat