pátek 26. října 2012

Věci, které mě v skoro pětadvaceti neděsí a v dospívání děsívaly:

Tuhle jsem přišla na pár věcí, kterých jsem se opravdu od takových patnácti bála a obávala. Děsily mě kolikrát tak, že jsem nemohla ani spát. A navíc jsem to tenkrát myslela smrtelně vážně!

A teď si jdu do svého soukromého deníčku zapsat věci, které mě děsí dnes, abych se zase za deset let mohla pobavit...

1. pavouci (teď dokonce mám jednoho sekáče v rohu a jmenuje se Funny)

2. že ze mě vyroste ošklivá ženská (zas tak špatně to nakonec nedopadlo)

3. že mě nikdo nikdy nebude mít rád (jak jsem si vůbec někdy něco takového mohla myslet!?)

4. že nikdy nebudu umět pít jako dáma (ano to do teď neumím, ale dnes už se z toho svět nehroutí)

5. že se nebudu umět oblékat a nikdy se pěkně nenalíčím (teď už i mívám světlé dny, kdy se to i povede a ještě se trefím do důležitého dne)

6. že nebudu nikdy v ničem dobrá (teď bych vyjmenovala stovky věcí, ve kterých jsem víc než dobrá - v ochutnávání piva, ve večerním popíjení vína, taky v breptání blbostí, ve sběru knih a poezie nebo půllitrů, v dělání všemožných variant obličejů na zadání "nechápu" nebo "jsem naštvaná", noční toulky městem mi taky nejsou cizí,...)

7. že nebudu chápat dvojsmyslné narážky (pořád je kolikrát nepochopím, ale už je mi to upřímně šumák)

8. že když budu "velká", tak život bude jen a jen plný starostí (a to jsem se nemýlila, ale zároveň je plný radostí)

Žádné komentáře:

Okomentovat